Země severu
Obsah:
Geografie
Když předci připluli k pobřeží Země severu, spatřili krásnou zemi hojnou na zvěř i rostliny. Mnozí se však nechali touto krásou zmást a to se jim mohlo stát osudným. Hluboko v lesích, horách a na dní řek totiž žijí prastaří a nebezpečné tvorové. Zimy jsou velice tuhý a na Severní hranici často dochází k velkým bouřím. Lesklé moře skrývá zase mnoho nebezpečných skal a útesů. Ale přes to všechno je naše země krásné a dává nám vše, co potřebujeme.
Země severu je buď samostatným kontinentem, nebo poloostrovem od většího celku, který leží dál na severu. Na jihu se nachází neprostupná Pás bouří a na severu je Země severu ohraničena Skalnatou stěnou. Poloostrov je obklopen několika moři, na jihu se rozprostírá Moře Předků, odkud před tisíci lety přijelo loďstvo slavný Aliance. Na západ od něho je Skřetů moře obepínající ostrov Narrkur. Dál na sever se rozprostírá až k Poslednímu ostrovu Skalnaté moře. Východní pobřeží Země severu je lemováno Teplým mořem, který má mnohem větší teplotu díky sopečné činnosti pod hladinou a především na Ohnivým ostrově. V Moři předků se také rozprostírá souostroví Ostrovní země.
Narrkur je sídlem stejnojmenného království skřetů. Povrch je zde velice členitý a lodě mohou přistát jen v přístavech. Jen mělo kupců se dostává až na samotné Narrkur a ti se nedostávají dál než z přístavu. Je ale jasně, že na ostrově je mnoho nalezišť kovů a žijí zde také tvorové, jejichž kůže je na pevnině velice ceněný. Poslední ostrov je nejsevernější místo, kam kdy doplula nějaké loď. Je zde bohatý naleziště drahých kovů, ale ostrov nepatří žádnému království. Je to místo, kde mnoho dobrodruhů zkouší své štěstí a pokouší své životy. Ohnivý ostrov je v podstatě jednou velkou sopkou, který je stále aktivní. K velký erupci však podle všeho zatím v historii nedošlo. Ostrov je neobyvatelný a plný nebezpečných plynů. Ostrovní země je souostroví bohatý na lesy a zvěř. Není však dostatečně velký, aby budilo zájem nějakého království.
Pevnina je osídlena především Aliancí tří států (Turgur, Redanie, Khangal) a za Severní hranicí Torsangem. Hornaté terén Skřetího ostrova je v držení Narrkuru. Pevnina má mírně klima, střídají se zde čtyři ročně období. Léta jsou teplé a zimy naopak velice tuhý, obzvláště za Severní hranicí. Turgur je kopcovité oblast, který není příliš bohatý na rostliny. Přesným opakem je Redanie plný řek, planin a lesů. Khangal je step hojně především na zvěř. Za Severní hranicí terén stoupá, až přechází v Oběť hory, který se nikdy nikdo nepokusil přejít. Na celém kontinentu je příroda již zkrocení, ale stále můžeme nalézt města, kde je naprostý divočina. V Turguru je mnoho starých jeskyně, kam ještě nikdy nikdo nevkročil a žijí v nich velice nebezpečné tvorové. Stejně tak tomu je v některých redanských hvozdech, do kterých se odvěď jen druidi. O těchto místech se mluví především v mnoha legendách a je jen mělo takových, kteří je navštívili a vrátili se zpět.
Historie
Je to již velice dávno, kdy naši předkové připluli ke břehům této země. Kromě posledních pár prastarých elfí není nikdo, kdo by pamatoval ty časy. Naše knihy byly napsány až dlouho po založený prvních osad a míst, a proto si nemůžeme být zdaleka jisti jejich pravdivostí. Především stále nevíme důvod příjezdu našich předků, někteří si myslí, že došlo ke ztroskotání a jiný, že šlo o plánovanou invazi. Hluboko v palácích našich vládců jsou jistě podrobnější a pravdivé spisy, ale ty se nám, obyčejným lidem, do rukou nedostanou. Proto nám zbývá jen jediný, věřit slovům našich otců a dál zapisovat dějiny pro ty, kteří je jednou třeba budou potřebovat a nebudou mít nesmrtelnou krev.
-4: Loďstvo Aliance připlulo ke břehům Země severu. Trpasličí a hobití vojska pod vedením Lorimbura železný boty vytáhla na západ a začala se setkávat s místním obyvatelstvem. Z počátku vše vypadalo klidně, ale brzy začalo docházet k prvním problémům. Malý střety časem vystřídaly potyčky vojenských jednotek a brzy se udály první bitvy. Etgilien Nesmrtelný zatím založil na pobřeží první osadu, který se časem stala největším přístavem Redanie, Assadar. Svému bratrovi Mindurinovi Sličnému nařídil, aby s vojskem táhl na sever a našel dobrý místo pro založený hlavního města. Nalakua černý hříva vedl své voje jezdců na východ po pobřeží. Stejně jako Lorimbur i ostatní narazili na místní obyvatele a ti se jim postavili do cesty s neskutečným odhodláním.
-3: Velký Bitva v deltě řeky Eudast byla smrtelnou i pro samotného Lorimbura železný boty. Na místě jeho skonu byla vystavěna obrovský mohyla a kolem ně pevnost. Ta se stala základem prvního města trpaslíků a hobití, který neslo jméno po jejich bývalým vědci. Vedení armády se ujal hobit Jokin Slepý.
-2: Mindurin Sličná po mnoha bitvách dorazil na místo, kde se rozhodl založit místo pro svého bratra. Pojmenoval ho Malarn a pokračoval s armádou dál na sever. Nalakua dává svým vojevůdcům svobodu a nechává je založit vlastně klany. Sám se usidluje a své místo nazývá Darkhan. Koncem tohoto roku je zvolen vůdcem kmenu a zakládá Khangal.
-1: Armáda Jokina Slepého se poprvé střetla se skřety z Narrkuru v Bitvě pod černou horou, ale z bojiště nevzešel žádné vítěz. Obě strany však utrpěly tak velký ztráty, že byly donuceny uzavřít směr. Během tohoto roku dál pokračuje vytlačování obyvatel Torsangu dál na sever.
0: Došlo k bitvě mezi armádou Mindurina Sličného a jarla Kagmara. Tuto bitvu nazýváme Velkou bitvou a patrně byla největší v dějinách našich země. Voje lidé a elfí byly nuceny ustoupit a poprvé od příjezdu předků došlo k poráce jejich armády. Etgilien Nesmrtelný zatím vyhlásil království Redanie a pod svými korouhvemi vedl vojska do dalších bojí.
1: V Bitvě o Jelení průsmyk byla poražena armáda jarla Kagmara a nikdo z jeho mužů nebyl ušetřen. Jokin Slepý vyhlašuje království Turgur s hlavním místem Lorimbur a boje utichají v celý Zemi severu. Končí Válka Předků a začíná mír.
6: Jokin Slepý zakládá Calahur a usazuje se zde jako hobití král. Trpasličím a druhém králem Turguru se stává Reladur Zlatý helma syn Lorimburův.
21: Byla objevena Ostrovní země. S místním obyvatelstvem jsou navázány dobrý vztahy a začíná se s nimi obchodovat.
142: Skřeti překročili hranice a začala První skřetů válka. Do války vstupuje celý Aliance.
145: Narrkur byl vytlačen z pevniny a boje pokračují ve Skřetům moři.
148: Alianční vojska se pokusila dobýt skřetů přístav Sharulash. V boji umírá Mindurin Sličná, Reladur Zlatý helma i vůdce Khangalu Chael. Etgilien Nesmrtlení je týce raněn a armáda Aliance se stahuje zpět na pobřeží.
150: Skřetů velkokrál Harulash pronikl až k Lorimburu, ale zde utrpěl drtivou porážku. Podepisuje mírovou dohodu se zástupci Aliance a hranice jsou znovu ustáleny dle starého pořádku. Končí První skřetů válka.
231: Hobití král Jiskim se odtrhl od Turguru a vyhlašuje Svobodný hobití království. Začíná Turgurská občanské válka.
235: Trpasličí král Lisadar Nemilosrdný osobně popravil Jiskima Zrádného a znovu sjednotil Turgur. Po mnoha bratrovražedných bojích končí Turgurská občanské válka.
335: Po 100 letech znovu vládne v Calahuru hobití král. Stal se jím Delin Dobrosrdečný.
474: Jarl Ormanth sestavil obrovský vojsko a vytáhl na Redanii. Začala Torsangská válka. Jeho postup byl zastaven až při dobývání Malarnu, když přitáhla vojska Khangalu a společně s vojsky Etgiliena Nesmrtelného vyrazila do boje. Bitva trvala několik dní a nakonec se podařilo nepřítele vytlačit.
476: Společnými silami Aliance je vytlačen Ormanth zpět za Severní hranici. Na místě Poslední bitvy je vystavěna obrovský pevnost Lamtasar. Končí Torsangská válka.
789: Skřetů klany se dostaly do velkých rozepří a začaly válčit mezi sebou. Turgurští králové Atis a Bruw Zrzavé se rozhodli využít situace a vyhlašují Narrkuru válku. Začíná Druhé skřetů válka přezdívaný tě Velký válka.
790: Skřetů klany se rychle sjednocují pod velkokrálem Skarou Krvavým.
790-834: Aliance a Narrkur jsou stále ve válce. Neustále dochází k potyčkám na hranicích a jednou za čas se utkají strany ve větší bitvě. Zatím stále však nedošlo k žádnému rozhodujícímu střetnutí.
835: Druhé Bitva pod černou horou je znovu tragickou pro všechny strany. Umírá zde mnoho legendárních bojovníků. Skřetů král Skar Krvavé je zabit Etgilienem Nesmrtelným, ale ten v boji utrpěl velice týká zranění a je převezen do Malarnu. Ostatní vůdcové Aliance podepisují s Narrkurem mírovou smlouvu a hranice jsou znovu obnoveny. Přichází konec Velký války a nadchází mír.
869: Po mnoha snahách proplout Skalnatou stínu je nalezen Poslední ostrov. Námořníci zde téměř okamžitě nalézají naleziště drahých kovů a začínají s těbou.
900: Je vystavěn turgurská přístav Filrion na západním pobřeží pro lehčí dovoz drahých kovů z Posledního ostrova.
941: Lodě převážející drahá kovy, zásoby i pobřežní vesnice začínají být napadány piráty. Turgurská námořnictvo se snaží zjistit místo jejich základen, ale nedaří se mu to.
967: Současnost.
Redanie
Přezdíváte má Nesmrtelný a já vám slíbil, že ví budu chránit až do konce mých dní. A dnes ten den možná přišel. Stojí proti nám obrovský přesila barbarských nepřítel, ale já před nimi nepadnu na kolena a nebudu prosit bohy o pomoc. Naši nepřátelé jsou ti, kteří by se měli modlit. Dnes společně vyjedeme a já budu na čele vojska, tak jako tomu bylo vždy. Pravý král musí být se svým lidem a já pravý král jsem. Tasme meče a jeďme do temnoty, abychom do ně vnesli světlo. Bijme se jako lvi a vyřešme nepřítele od našich domově. Za Redanii!
Vládní systém
V čele Redanie stojí stejně král již od jejího založený, protože je elfem. Celou redanskou šlechtu tvoří elfové, kdy někteří z nich jsou skutečně prastaří. Země je rozdělena na knížectví, kterým vždy vládne jeden ze šlechtických rodí. Starostově míst jsou obvykle i lidé, protože tato funkce je volení na rozdíl od dědičných titulů knížat. V čele důležitých pevností většinou stojí také elfové, protože pro člověka není lehké vydobýt dostatečně zásluhy za tak krátký život.
Obyvatelstvo
V Redanii žije přibližně 500 000 obyvatel. Z toho přibližně 10 000 jsou elfové a 465 000 lidé. Zbývajících 25 000 tvoří menšiny ze všech možných států Země severu. Časté jsou také míšenci lidé a elfí, kteří se však počítají mezi lidi, protože elfí komunita je nikdy mezi sebe nepřijme. Tito míšenci nejsou nesmrtelný jako elfové, ale jejich život je delší než obyčejných lidé.
Nejvíce obyvatel žije v hlavním místě Malarnu, který je zároveň největší místo v Zemi severu se svými 100 000 obyvateli. Dalším obrovským místem je přístav Assadar. Jde o první místo založený předky obávaný přibližně 80 000 obyvatel. V Redanii je ještě několik míst, ve kterých žijí deseti tisíce obyvatel. Dále větší množství míst obávaných v řádech tisíců. Přibližně 200 000 obyvatel Redanie žije na venkově.
Hospodářství
Zemědělství je velice podstatnou náplní života na venkově. Oblíbený je především pěstování různých plodin. Mnoho lidé se živý také lovem a na pobřeží je velký množství rybářů. Redanie je v podstatě obilnicí celý Aliance a vyvěš plodin do všech spřátelených země.
Třba není v Redanii příliš zastoupena. Pár dolů (především železných) zde nalezneme, ale ty by rozhodně pro zemi nestačili. Kovy jsou dováženy z Turguru i Narrkuru často výměnou za obilí a jiný plodiny.
Průmysl je zastoupen především ve místech. Elfové i lidé v Redanii jsou velice zručný řemeslníci a tak zde najdeme mnoho schopných kovářů, zbrojířů, stavitelé lodě, ale i obyčejných truhlářů nebo řezbářů. Samozřejmě nejde o mistrovské kousky, který se vyrábějí v Turguru, ale na stranu druhou pro obyčejný lidi jsou tyto výrobky naprosto dostačující.
Náboženství
V Redanii jsou uctívána tři božstva. Ruth je stvořitelem lidé a jejich ochráncem. Je uctíván v každém místě a větší vesnici. Ruthovi kněž se nachází po celý Redanii a šíří jeho slova mezi obyčejný lid. Kněž mají velice vysoké postavení ve společnosti a obyčejný lidé jim často zajišťují obživu na oplátku za jejich kázání. Delath je bohem elfí a pánem všech božstev, který jsou uctívána v Alianci. Toto božstvo nemá žádné kněze, ale každý elf je od mala vychováván ve věže v něho. Elfí knížata někdy dávají kázání a dali by se nazývat jeho knězi, ale nejsou jimi v pravým slova smyslu. Jediným, kdo je dle legend v přímém kontaktu s tímto bohem, je král Redanie. Posledním redanském bohem je Morirth, který stvořil magii. Modlí se k němu mnoho kouzelníků i alchymisté. Jiný mu pouze děkují za dar, který jim propůjčil. Žádné církev tohoto boha neexistuje a je na každém jednotlivci, zda ho uctívá nebo ne.
Armáda
Jádro vojska Redanie dříve tvořili především elfové. Ti však ve svým dnešním poštu jsou již spíe raritou a muselo by dojít k válce, aby vytáhli do boje. Likvidování lapků nebo nebezpečných tvorů zajišťují lidské oddíly. Redanská armáda obsahuje všechny možná typy jednotek od lehké pěchoty, přes střelce až po legendární redanskou těkou jízdu. Dříve ji tvořili pouze elfové, ale dnes již jsou do této elitní jednotky verbováni i míšenci. Další důležitou částí jsou Ruthovi řádově paladini, kteří velice dobře rozumí jak boji, tak kněžské magii.
Mezinárodní vztahy
Turgur je brán jako velký spojenec a trpaslíci i hobiti jsou v Redanii respektováni. Především je obdivováno trpasličí kovářský umění a hobití koření se stalo také velice oblíbeným. Pouze někteří starší elfové stále nedoceňují tyto výrobky a stále zatvrzení preferují vlastně kováře.
Khangal je drtivým počtem obyvatel brán jako země barbarů. Především elfové ho vidí tímto způsobem a cítí se velice nadřazeni tímto lidem. Redanská lid proslavený svou kulturou nedokáe úplně pochopit způsob životu v Khangalu. Ze své historie však dobře ví, že tito barbaři jsou skvělými válečníky a vždy jim pomohli, když jich bylo třeba.
Narrkur je stát, o kterým se vypráví mnoho legend. Ve většině případě jde o děsivé příběhy o tom, čeho jsou skřeti schopný. I tak se skřeti v Redanii nacházejí a často vyvádí lidi z omylu, jelikož tyto legendy zdaleka nejsou pravdivé. Elfové jsou vděčni za mír, ale stále chovají k Narrkuru velkou z.
Důležité osoby
Etgilien Nesmrtelný je králem Redanie již 967 let. Tento elfí král však bude pravděpodobně mnohem starší. V Redanii je jen velice mělo takto starých elfí a většina jsou královi blízcí příbuzní. Lid Etgiliena obdivuje a on si rozhodně jejich důvěru zasloužil. Jako většina králů Aliance i on vždy chodil do boje se svými muži a utrpěl mnoho zranění. Od Druhé bitvy pod černou horou, kde byl týce zraněn v souboji se skřetům velkokrálem Skarou Krvavým, se nikdy neukázal před prostým lidem. Pouze elfí šlechta a jeho rádci mají tu výsadu mluvit s králem, který je jistě velice zaměstnaný starostmi o svou zemi.
Loriel čestný je posledním synem Etgiliena a dědicem redanského trůnu. Všichni jeho bratři zemřeli ve válkách, který Redanie vedla. Je starý přes 500 let a lid ho má velice v oblibě. Patří mezi nejlepší bojovníky v zemi, ale zároveň je velice galantním mužem. Mezi svůj lid vychází velice často a tak je jeho tvář poměrně známý.
Núniel je jedinou dcerou Etgiliena a princeznou Redanie. Je já něco kolem sta let a mezi lidem se mluví o její nezměrné kráse a charismatu. Král se nyní rozhoduje, že ji provdá za jednoho ze svých knížat.
Nonduril je jedním z elfích knížat a pánem v Assadaru. Na rozdíl od ostatních knížat není příliš starý a je mu jen něco přes 200 let. Jeho otec a všichni jeho starší bratři padli ve Velký válce a on se stal díky tomu knížetem jako mladík. Nyní se mluví o tom, že král by za něho chtěl provdat svou dceru.
Tundriel Drakobijec je nejlepším přítelem, knížetem, rádcem a hlavním generálem Etgiliena. Spolu se svým přítelem jsou posledními známými elfy, kteří připluli ke břehům Země severu a nosí titul předci. Svou přezdívku si vydobyl ještě před příjezdem a není jasně, zda skutečně někdy zabil draka. Obecně se o nám tvrdí, že je nejlepším válečníkem v Redanii a možná v celý Zemi severu. Tento starý elf však nikdy nevystupuje na veřejnosti a je možná ho zahlédnout pouze v armádě.
Cerion Sličná je vrchním kouzelníkem redanského dvora a rádcem Etgiliena. Jeho věk není znám, ale rozhodně již přesáhl svůj sedmi stě rok života. V Redanii je jen mělo kouzelníků, kteří by se mu rovnali a ti, kteří se tím mohou pyšnit, jsou v drtivé většině případě jeho učedníci.
Dorgal je vrchním theurgem redanského dvora a rádcem Etgiliena. Je člověk a tak patří mezi těch pár šťastlivců, kteří mají velký slovo i mezi elfy. Tomu vděčí především za své schopnosti, protože podle všeho dokázal překonat mnoho elfích mistrů, kteří věnovali své práci mnoho lidských životě.
Marak je jedním z měla lidských generálů. Je velitelem největší severní pevnosti Lamtasar a asi největším lidským hrdinou. Svou hodnost si vydobyl v boji proti lesním trollům z černého hvozdu, kteří napadali pod vedením neznámého černokněžníka okolní vesnice. Nyní jsou však již jeho mladá časy dávno pryč. Ve svých šedesáti letech je však stále schopných velitelem.
Herlan má v sobě něco elfí krve a je jedním z nejlepších chodců v Redanii. Je proslaven svými dobrými skutky vůči obyčejným lidem. Mezi elfí šlechtou není příliš oblíben, ale lid ho zbožňuje. Jeho tvář a ani místo, kde se nachází, nejsou nikomu známý. Vždy se prostě objeví a zase zmizí.
Orsion je velmistrem řádu Rutha a nejvyšším knězem v Redanii. Příliš se toho mezi lidem o nám neví, ale jistě je velkým mužem víry a pokání. Díky svému postavení se může volný pohybovat po celý Redanii včetně královského paláce.
Arazor štítonoš je velmistrem řádu paladinů Rutha. Jako správně muž víry se často ukazuje na veřejnosti a se svými muži obvykle pomáhá obyčejným lidem na venkově.
Turgur
Jsem králem Turguru, pánem Lorimburu i Calahuru. Jsem klínem všech bitev, oporou všech pevností a veslem všech lodě. Jsem přímém potomkem Lorimbura železný boty. Jsem trpaslíkem, ale nejsem hobitem. Proto tebe Deline Dobrosrdečný jmenuji králem hobití a pánem Calahuru. Od teď budeme vládnout mocí stejnou a nerozdílnou nad Turgurem. Dva králové tak jak tomu má být dle našich předků. Ale pokud snad zradí můj národ, tak vůz, že jsem Lisadar Nemilosrdný. Vytáhnu s vojskem a znovu nedám tvému rodu druhou šanci. Nenechám kámen na kameni a neušetřím nikoho z tvého lidu. Ale pokud dodrží své závazky, tak budeme bratry. A já tě budu milovat a střežit stejně jako to chtěli naši předci. Povstaň nyní a nikdy již neklekej králi všech hobití.
Vládní systém
Turgur má dva krále, kdy vždy jeden z nich je trpaslíkem (sídlí v Lorimburu) a druhé hobitem (sídlí v Calahuru). Tito dva vládci spravují každý jednu oblast Turguru (Calahur a Lorimbur), ale v otázkách, který se týkají osudu celý země, rozhodují společně. Hobití král má absolutně moc, co se týká oblasti Calahur. Titul hobitího krále je dědičné. Král trpaslíků je ovlivněn sněmem trpasličích klanů, který mají relativně velkou moc a také vždy volá trpasličího krále (platí nepsané pravidlo, že je jím přímý potomek Lorimbura).
Oblast Lorimburu je rozdělena na území různých trpasličích klanů, kde jejich nejstarší členové mají hlavní slovo. Většina klanů se vyznačuje nějakým tradičním řemeslem, na který se specializuje, a jejich členové jsou rozptýleni po celém Turguru. Tudí na klanových územích dlouho nežijí pouze členi daného klanu, ale obyvatelstvo je hodně promíšená.
Oblast Calahuru se dělá dle větších míst. V jejich čele stojí vždy starosta, který danou oblast spravuje společně s radou města.
Obyvatelstvo
V Turguru žijí především trpaslíci a hobiti. Celkově počet obyvatel je přibližně 300 000. Čistokrevných hobití je přibližně 50 000 a trpaslíků 100 000. Dalších 100 000 tvoří míšenci těchto dvou ras (někteří blče trpaslíkům, jiný hobitům). Ti, kteří mají znaky obou ras přibližně stejně zastoupení, jsou nazýváni kudlánky. Zbytek populace tvoří ostatní národy (nejvíce lidé).
Největším místem je Lorimbur, kde žije přibližně 50 000 obyvatel, druhém je Calahur s 35 000 a třetí přístavní Filrion s 20 000. Dále je v Turguru větší množství míst osídlených pár tisíci obyvatel a zbytek žije na venkově.
Hospodářství
Zemědělství je v Lorimburská oblasti zastoupení především rybolovem, který se za mnoho let stal jedním z tradičních trpasličích řemesel. Lorimburští rybáři (především velrybáři) jsou známý po celý Zemi severu. Hobiti se naopak zaměřují na pěstování plodin (především obilnin) a pastevectví. Velice známý a oblíbený zboží je hobití tabák.
Třba je zastoupena především poblí hranic s Narrkurem, kde je mnoho nalezišť nejrůznějších kovů, který se dál rozváž po celý Zemi severu. Všechny doly jsou přímo majetkem králů Turguru a přístup k nim je dobře střežen.
Průmysl je v Calahurská oblasti centralizován především do míst, kde tuto práci většinou zajišťují trpaslíci nebo míšenci ovládající různé řemesla. V Lorimburu se dá najít téměř jakékoliv řemeslník v každém trpasličím sídle, protože se stále udržují hluboké tradice a většina trpaslíků tak ovládá klasický trpasličí řemesla.
Náboženství
Mezi trpaslíky je uctíván bůh Tureth, který je dle legend jejich stvořitelem. Úlohu církve zde zastávají takzvané runové kněž, kteří jsou vykladači starých run a tedy i legend o Turethovi. Tento bůh je především pánem ohně, války a hor. Trpaslíci se většinou modlí o samotě a je to hluboce soukromí víc každého z nich. Runové kněž jsou volání především v mimořádných situacích (svatby, pohřby, korunovace, narození dítěte atp.).
Hobití uctívají bohyni Idith, který je vládkyně přírody a hojnosti. Jde spíe o různé tradice a rituály, než o klasický modlení. Především různé slavnosti jsou často doprovázeny dary a projevováním úcty této bohyni.
Armáda
Stejně jako vše v Turguru i armáda je rozdělena na dva samostatně celky, který jen výjimečný v historii bojovaly bok po boku. Lorimburská armáda je složení především z týká pěchoty s různou výzbrojí. Minimálně užívá střelné zbraně a jízda zde vůbec není. Do Lorimburská armády může vstoupit pouze čistokrevný trpaslík. Zato armáda Calahuru přijímá kohokoliv a obsahuje všechny možná jednotky včetně jízdních. Sice jde o poníky nebo různé křížence koně, ale i tak jsou mnohem mobilnější než trpasličí pěchota.
Mezinárodní vztahy
Redanie má v Turguru velice dobrý jméno. Trpaslíci si lidi oblíbili a z elfí si často utahují, ale stále je respektují jako velký spojence. Mnoho trpaslíků se proto vydalo pryč z vlastně země, aby si otevřeli vlastně kovárny právě v Redanii. Hobiti zase úspěné obchodují s kořením a mají vřelé vztahy i s elfy.
Khangal je velice vzdálené a trpaslíci s místními nepřišli do styku již mnoho let. Ti starší, kteří je pamatují, o nich mluví s respektem jako o skvělých bojovnících. Mnoho z nich nedokáe pochopit, že se vypravují do bitev na koních a jen v lehkých brněních, ale o to víc si víš jejich umění. Navíc takový člověk z Khangalu vydrží vypít rozhodně víc piva než člověk z Redanie.
Narrkur je stále nenáviděn především starými trpaslíky. Hobiti se skřetů spí obávají, protože během válek vždy utrpěli obrovský ztráty. Skřetů obchodníci rozhodně nejsou v Turguru vítáni.
Důležité osoby
Fatgarn Medvědobijec z klanu Sekerníků je králem trpaslíků. Králem se stal roku 829, když jeho otec padl v bitvě se skřety. Je mu již přes 200 let a jeho politika je velice tradiční. Zároveň se netají svým nepřátelském postojem vůči Narrkuru, ale je stále udržován v klidu hobitům králem a zbytkem Aliance.
Filil Vysoké je králem hobití. Na trůn nastoupil roku 945 a je mu kolem 50 let. Jeho lid ho má rád a nikdy nečinil žádné nepopulární kroky. Jeho přezdívka pramení z jeho na hobita velký výšky (i přes jeho čistý hobití původ).
Roldoran šedivý z klanu Runotepců je přes 300 let starý runové kněž. Je nejznámějším knězem boha Turetha a již mnoho let se nachází přímo na královském dvoru, kde je přítomen každý důležité události týkající se královské rodiny.
Rognor Smrtihlav z klanu Štítonoši je legendární trpasličí válečník, o kterým nalézáme informace již v roce 150 během Bitvy o Lorimbur. Je proslaven mnoha činy a kolují o nám legendy po celý Zemi severu.
Khangal
Našel jsem zemi stejnou jako ta, ze který jsme vzešli. Nespoutanou, krásnou a přesto nebezpečnou. Všechny má pochyby o odplutí z domoviny zmizeli a prozřel jsem. Naším osudem je zůstat zde. Tato Zem stepí, Khangal, bude naším domovem. Dávám svobodu všem náčelníkům klanů. Jeďte s větrem, kam jen budete chtít. Můj poslední příkaz zní: Dodržujte tradice našich otců a buďte dál bratry. A za půl roku se zde znovu sejdeme. Na místě, kde bude stát můj dům, zvolíme vůdce celý Země stepí, Khangalu. A nyní jeďte a přestaňte má zvát pánem. Od tohoto dne jste na věky svobodný a toto stvrzuji vlastně krví.
Vládní systém
V Khangalu existuje několik desítek na sobě nezávislých klanů. Za Khangal oficiálně mluví vůdce Khangalu, který je volen vždy na doživotí zástupci všech klanů. Zpravidla je jím zvolen přímý potomek Nalakua černý hřívy. Sídlí v Darhanu, kde je i volen, a rozhoduje především o mezinárodních věcech. V případě války může požádat klany o podporu, ale nemůže je nutit, protože všichni klanový vědci jsou si v Khangalu rovni. Klanový vůdce má v podstatě neomezenou moc, co se týká jeho klanu. Jelikož jsou Khangalané kočovný, tak neexistuje rozčlenění hranic. Klany se také někdy spojují a zase rozdělují a velice často mezi sebou vedou války.
Obyvatelstvo
V Khangalu žije přibližně 100 000 obyvatel. Kromě obchodníků zde takřka nelze najít jinou rasu než lidi. Je známo jen velice mělo případě, kdy byl nějaké cizinec přijat do některého z klanů.
Jediným místem v zemi je Darkhan, kde sídlí klan černý hřívy, největší klan Khangalu. Ve místě žije přibližně 10 000 lidé. Ostatní obyvatelstvo žije pospolu v klanech. Menší klany mají pár stovek lidé, větší něco mělo přes tisíc. Největšími klany jsou černý hříva (8 000 lidé), Pouštní liška (3 000 lidé) a Ostré šíp (2 500 lidé).
Hospodářství
Zemědělství je hlavní náplní života lidé v Khangalu. Jejich hlavní obživou je pastevectví různých zvířat a pěstování obilnin. Po Zemi severu jsou proslaveni především khangalští hřebci. DÁ se říci, že každý muž v Khangalu má vlastního koně a luk. Častou obživou je také lov zvíře a u pobřeží výjimečný rybolov.
Třba není k nalezení po celý zemi. Veškeré kovy jsou dováženy a to především železo na nástroje a zbraně. Platidlo zde není třeba, jelikož v Khangalu funguje směně obchod.
Průmysl je otázkou každého klanu, takže o větším využití řemesel můžeme mluvit především v ohledu na největší klany země. Jediný výrobky, o který je zájem v zahraničí, jsou khangalská luky.
Náboženství
Pánem stepí a všeho živého na nich je dle legend bůh Anath. Ten je uctíván po celém Khangalu. Církev zde neexistuje a tak je na každém, jakým způsobem se k Anathovi modlí. Časté jsou oběti (zvířata i věci) a rituály. Nejvíce jsou spojeni s Anathovou mocí druidi, který nalezneme v každém klanu.
Armáda
Jak již bylo napsáno věže, tak každý správně khangalská muž vlastně koně a luk. Většinou má ve svým příbytku i kopí, meč a štít. Tato výzbroj se samozřejmě dědí a některé její části jsou již velice starý. DÁ se říci, že každý klan má tolik bojovníků, kolik má mužů. Khangalskou armádu tedy tvoří výhradně lehké jízda. Schopnosti těchto jezdců jsou známy po celý Zemi severu.
Mezinárodní vztahy
Redanie je brána jako spojenec, který se nechal již několikrát zachránit právě Khangalem. Zároveň lid stepí nedokáe pochopit jejich velkou nesvobodu a život ve místech. Přílišné hrdost na svůj národ lidé z Khangalu způsobuje relativně velkou nesnášenlivost především vůči elfům.
Turgur je země malých, kteří nejezdí na koních a když, tak pouze na ponících. Stejně jako v případě Redanie i zde hrdý stepní lid nerespektuje způsob života trpaslíků a hobití. Na stranu druhou si je vědom skvělých trpasličích válečníků a hobitích pastevců a proto na ní pohlíží mnohem lépe než na redanská lid.
Narrkur způsobil ve válkách velký ztráty i Khangalu. Přesto jsou skřeti, kteří přijedou do této země respektováni, pokud prokážou, jací jsou lovci a bojovníci.
Důležité osoby
Kachun černý hříva je vůdcem Khangalu teprve pět let. Je mu kolem třiceti. Během své vlády nemusel činit žádné důležité rozhodnutí, takže jsou s nám klany i jeho vlastně lidé spokojeni.
Tulja šedivák je druidem klanu černý hřívy. Je proslaven svými schopnostmi po celý Zemi severu. Ne jednu byl povolán do Redanie nebo Turguru, aby zde pomáhal s problémy týkajících se nebezpečných zvířat nebo hvozdů. Jeho stěží není nikomu známý, ale nejstarší zmínky o nám jsou starý již přes sto let.
Kalka se proslavila jako skvělé jezdkyně a lovkyně. Je já něco mělo přes dvacet let, ale její umění s lukem nikdo nedokázal zatím překonat. Své schopnosti dokazuje po celý Zemi severu v různých turnajích, ale i při lovu mnoha nebezpečných tvorů.
Tuglaj je jméno známý spíe jako Khangalská legenda, ale pro obyvatele Khangalu je Tuglaj jejich někdejší nejlepší bojovník, který prý žil v období bojí Aliance s Narrkurem. Celý národ troufale tvrdí, že svými schopnostmi předčil Tundriela Drakobijce. Tuglajova existence je však zpochybňována a soudě se, že si tak říkalo více bojovníků, kteří vždy vynikali svými schopnostmi.
Narrkur
Tvůj skalp připnu na sedlo svého vrrka vedle skalpů králů skřetích klanů, kteří se mi odvážili postavit. Zvedl jsem se ze svého trůnu, abych vedl svůj lid do boje s vousatými, a vy jste se dali na jejich stranu. Slepý jste chtěli vybít můj rod, aniž byste si uvědomili, jak jsme silný. Ale já nejsem jako vy. Nejsem hlupák zaslepený vlastně slávou. Vidím tvůj strach v nesmrtelných očích, protože jsem pobil celou tvou osobně strč. Vidím, jak se třeseš, protože tvé nesmrtelný tělo tě přestává poslouchat. Nyní zemřeš, Etgiliene Nesmrtelný.
Vládní systém
O skřetech z Narrkuru se toho příliš neví. Je jistě, že v čele království stojí velkokrál, který mluví za svou zemi. Skřeti však mají mnoho různých klanů, který mezi sebou velice často vedou války o moc. Z takových válek jednou za čas vzejde nový velkokrál, pokud starý nedokáe udržet pevně, co mu patří. Tím se také často méně sídlo panovníka skřetů. Zároveň však vždy dodržuje nový velkokrál dříve podepsané smlouvy.
Obyvatelstvo
Počet skřetů žijících na ostrově a pobřeží není nikomu znám. Cizinci neproniknou dál než do přístavu Sharulash, kde se pohybuje mnoho obchodníků. Jistě je, že za války byli skřeti vždy schopný postavit obrovský armády, který dokázali vzdorovat i celý síle Aliance.
V Narrkuru žije mnoho různých skřetích ras, který se sdružují v klanech. Nejznámější jsou skuruti, sarkoni, goblini nebo orci. Tyto rasy se také často mísí a tak vzniká mnoho různých míšenců. Zároveň na ostrově žijí mělo inteligentní trollové a obři, kteří jsou často využíváni skřety jako pracovní síla, ale zároveň je nasazují i ve válkách.
Hospodářství
Zemědělství je zastoupeno především rybolovem a lovem. Skřeti mají mnoho rybářských lodě a jsou velice zručnými mořeplavci. Na ostrově, který je celý pokryt horami, žije také velký množství tvorů, kteří jsou vhodné k jídlu. Skřeti proto také vyvážejí mnoho kůži různých tvorů, u kterých není znám jejich původ. Je jistě, že se na Narrkuru živý obyvatelstvo především tímto způsobem.
Třba je hlavní ekonomickou silou státu. Jak na pobřeží, tak na celém ostrově, je obrovský množství různých dolů. Skřeti tří a vyvěš všechny možná typy kovů a nemají v tomto směru v Zemi severu konkurenta.
Průmysl je pravděpodobně zastoupen především na ostrově. Území skřetů na pobřeží je využíváno především na tábu a během válek zde nikdy nebyly nalezeny žádné města a vesnice. Skřetů zručnost je různé dle klanový příslušnosti. Proto se někdy i mezi nimi najdou skvělé řemeslnické výrobky.
Náboženství
Na Narrkuru existuje evidentně větší množství bohů. Skřeti však o nich nikdy s nikým nemluví, takže jejich jména nejsou známý. Evidentně každý klan uctívá jednoho boha a není jistě, zda dokonce každý klan nemá boha vlastního. Během válek se často mluvilo o různých obětech a temných rituálech skřetích šamanů.
Armáda
Se stejně jako mnoho dalších věcí v Narrkuru odlišuje klan od klanu. Někde jde o naprosto neorganizovaný tlupy goblinů a v jiných případech a elitní jednotky sarkoné. Zároveň jsou často užíváni trollové a obři. Některé goblinů klany si ochočili vlky a jezdí na nich do bitev. Mnohem nebezpečnější jsou však vrrčí jezdci orčích klanů, kteří jsou postrachem po celý Zemi severu. Tato zvířata jsou také velice inteligentní a dle legend se svými jezdci dokžou rozmlouvat a to je činí ještě nebezpečnějšími soupeři.
Důležité osoby
Gorg je skřetům velkokrálem. Jednou byl dokonce svržen, ale po padesáti letech se na trůn vrátil. Nyní vládne již dvacet let. Je velkou zvláštností, že je goblinem, protože tato rasa je brána většinou spíe jako podřadný. Tento skřet si však dokázal již dvakrát vydobýt respekt.
Tabrong patří mezi skřetů šamany. V legendách se o nám pře již v dobách příchodu předků. Není jistě, zda ještě žije a ani zda není jen vymyšlené. Každopádně se o nám vždy mluvilo jako o velice mocným černokněžníkovi a říká se, že právě on vůně zranil v roce 148 Etgiliena Nesmrtelného.
Ghorn Zabiják je nejslavnější skřetů válečník. Je orkem a bratrem legendárního velkokrále Skary Krvavého. Zabil trpasličího krále Bruwa Zrzavého a mnoho dalších slavných válečníků Aliance. Po válce několik let putoval po Turguru se svou jednotkou černých jezdců a plenil, dokud nebyl zahnán zpět na Narrkur. Od tě doby je velitelem gardy velkokrále, kterou tvoří černý jezdci. V Narrkuru má velký vliv a někdo tvrdí, že i větší než velkokrál samotné.
Černý smrt je přezdívka vrrka, na kterým jezdil Skara Krvavé a nyní patří jeho bratrovi Ghornovi. Tento vrrk vůně ranil v boji Etgiliena Nesmrtelného, poté co přišel o svého pána.
Torsang
MÁ tělo zdobí mnoho tetování ukazujících moc a sílu mého lidu. Tento den přibude další, protože jsem si jist vítězstvím v této velký bitvě proti vetřelcům. Bohové nám jsou nakloněni a my je nezklameme. Všichni zde jste skvělými válečníky a s těmi, kteří by snad nebyli dnes dost dobří, se setkáme v síních bohů!
Tato tajemný země leží na severu ve vysokých horách. Již jen pár elfí a trpaslíků pamatuje, kdy naposledy viděli někoho z Torsangu. Dnes si nikdo není jist, kolik lidé v této zemi žije. Na její území vkročilo jen pár šťastlivců, ale žádné z nich se nevrátil. Není jistě, zda ho zabili nebo ho tato divoké a nespoutaná země očarovala natolik, že se v ní usadil. Jediný kontakt s Torsangem je prostřednictvím obchodu.
Po celý hranici Aliance a Torsangu byly trpaslíky vystavěny dvě řady menhirů vzdálené od sebe 100 metrů. Mezi nimi je obchodní zóna. Obchodníci Aliance přinesou své zboží jeden den, druhé den vymění zboží lidé z Torsangu za své. Tento směně obchod bez přímého kontaktu obchodníků probíhá již od konce Torsangská války. Zároveň zde dochází k výměně informací pomocí dopisů mezi obchodníky. Většinou jde o důležité události v zemích a obchodní záležitosti.
Obyvatelstvo Torsangu zde žilo již při příchodu předků a právě tento lid byl vytlačen daleko na sever. Proto v nám dřímá hluboké nenávist vůči každému z Aliance. Lidé z této severské země jsou skvělými mořeplavci, lovci i bojovníky. Podle všeho se dožívají trochu vyššího věku než obyčejný lidé. Z informací, který byly nashromážděny během válek, se dozvídáme, že Torsang má jarla, který je nadřazen všem králům vládnoucím kmenům, kterých je po celý zemi velký množství. Většina těchto seveřané jsou vysocí a urostlý a jejich těla zdobí mnohé tetování, který většinou ukazují na jejich činy, úspěchy i prohry.
Jarl Gotrek je podle všech dostupných informací momentálním panovníkem Torsangu. Nic jiného o nám známo není. Vládne již přes dvacet let, takže jistě nebude nejmladší.
Ostatní důležité města
Ostrovní země
Když naše lodě přirazili ke břehu, tak nás ihned přivítal místní lid. I přesto, že místní byli velice primitivní, jsme si je oblíbili. Brali nás jako posly svých bohů a nám to vyhovovalo. Není tu moc s čím obchodovat a Ostrované ani nejsou velkými válečníky, ale je zde klid a mír.
Ostrovní země je složení z mnoha ostrově, kterou jsou obývány velice primitivními lidmi sdružených do kmenů. Obyvatelstvo je menšího vzrůstu než lidé z Redanie, ale na druhou stranu je hodně přátelský. Kohokoliv, kdo se plaví na velký lodi obdivují a považují za posla bohů, kterých uctívají velký množství. K obchodu je možná využít snad jen exotické plodiny, který se nenachází na pevnině. Jinak nic jiného toto místo nemůže nabídnout, snad kromě klidu a odpočinku od neustálého shonu na pevnině. Tento klid byl v historii jen párkrát narušen vzájemnými boji mezi kmeny místních.
Poslední ostrov
Žádné král, žádné kníže ani nic podobného nám tady nebude vládnout. Tato země je svobodný a vždy bude. Každý sám za sebe. Ale přesto vám nabízím svou ochranu. Kdo ji přijme, tak se nemusí ničeho obávat. Kdo odmítne, měl by si dát pozor, kam kope svým krumpáčem. Nejsem místní panovník, ale je snad jasně, kdo tady říká, kde a kdo kope!
Prakticky pár dní po přistání první lodě byly na ostrově nalezeny drahá kovy. Žádné ze země si však nemohla činit na tato území nárok a takový postup by vedl pouze ke sporům. Proto se rozhodli nechat ostrov svobodný. Nyní na nám žije mnoho dobrodruhů, kteří zde pro obchodní společnosti nebo samy za sebe tří drahá kovy. Zároveň se zde utvořilo pár skupin těžařů, který si nárokují určitě území. Největší z těchto skupin jsou klan Kopáčů nebo černý goblini z Narrkuru. Ostrov je nebezpečné sám o sobě, ale zabíjení v soubojích i vraždy jsou zde na denním pořádku.
Piráti
Loupit a vraždit.
Před 26 lety se poprvé objevily černý plachty s lebkou a zkříženými hnáty. V tě době ještě nikdo nevěděl, co to znamená. Dnes jde z těchto lodě strach po celém pobřeží Turguru a každý, kdo jede z Posledního ostrova nebo na něj se modlí, aby tyto plachty nespatřil. Není jistě ani kolik mají piráti lodě, kde je vzali a kde sídlí. Jasně je pouze to, že je to ještě horší skupina lidé než kopáči na Posledním ostrově. Najdeme zde všechny známý rasy z celého kontinentu, který pracují společně jako bratři. Řídí se vlastním kodexem a pravděpodobně mají vlastního vůdce, který dělá problémy každému králi v Zemi severu.
Wiasoft Interactive je obchodní značka internetových produktů firmy JMK s.r.o.
