V prvé řadě musím říct, že jsem zatím jezdila jen na LARPy a pořádnou bitvu jsem viděla jen na fotkách. A protože Bitva pěti armád patří k tím fakt vyvoněným, rozhodli jsme se zkusit ji. A to sice jako žoldáci. Uznávám, že nebyl zrovna taktický nápad být v rudo-černém se zamatlaným xichtem taktů na černo a vodit s sebou vrrka, když máte být za neutrální stranu, který se přidá k tomu kdo víc zaplatí Nicméně stalo se.
A tak se naše skupina skurut-hašišů v poštu dvanácti lidé vydala s velkým očekáváním na tu vysněnou bitvu.
V prvé řadě nás dostaly kostýmy naprosto všech, neb jsme si připadali jako úplně lůzři vedle trpaslíků s vyvoněnejma zbrojema a vedle chlápků s pl�tama� První herní den jsme tedy žasly nad kostýmy a nad počtem lidé, kteří se shromždili v řadě proti sobě Pak jsme se vydali pomoci s prvním úkolem, který zněl asi takhle : "Stoupněte si na most a braňte ho, nikoho přes něj nepouštějte a chtějte vybírat třeba m�tn�� Musej se tam sejít ty dvě arm�dy�" Plni elánu jsme vyrazili na most, s nadějí jak krásné si zarolplejujem a zatarasíme mostě Z našeho snu o rolleplayingu nás probrala hned první obě ó jakýsi slečna, který na naše zvolání "Hej, tohle je ní most, jestli chceš projít, tak zaplať mýtné, nebo si připrav svojí zbraň" odpověděla "Ste se posrali ne?" a nějakým záhadným způsobem přebrodila řeku. Pak jsme se teda snažili udržet jednu armádu než přijde ta druhé Ve dvanácti lidech jsme si ji opravdu nedali, drželi jsme asi půl minuty a pak jsme se hromadné šli do pevnosti reinkarnovaté Když jsme přišli, čerstvé oživlé, opět dolů ke křižovatce, narazili jsme na trpaslíky ó CP, a vědomi si řádu b5a a řádu žoldáků, slušně jsme pozdravili kolegy. Ti nás za to nevím proč zabili, takže jsme do žoldácký pevnosti šli znovaš
Ale pak se hra začala rozjíždět slušným tempem, neb si nás najali zlouni a s nima jsme si víru že zabojovali dosti. Celý den jsme byli více méně v jednom kole, napadali jsme oddíly bílíků a ve většině případě jsme, samozřejmě díky nám :-), vyhráli. Náladu nám absolutně nezkazil ani dopolední d隝, naopak, spí mi přišlo, že k tě bitvě, kdy se proti sobě rozeběhnou dvě slušně velký armády, se sluníčko nehodě.
Když jsem se potom večer mohla procpat do hospody a zahrát na kytaru, ke spokojenosti mi nechybělo vůbec nic.
Následující den byl taky naprosto výbornej, opět si nás najala černý strana a my kromě toho mohli plnit ještě další školy, jako třeba kvest s mučírnou (kde nás následně taky rozdupala armáda čehosi, ale patří nám to :-)). Společně s vrrky jsme kosili bílíky, takže když se rozhodovalo kam půjdeme při poslední bitvě, byli jsme rádi, že budeme bojovat právě s vrrkama. Tahle bitva se mi líbila ze všeho nejvíc, měla jsem pocit užitečnosti, když jsme obrátili jejich levá křídlo a pak vpadli do zad celý linii. Myslím že i díky tomu jsme tuhle rozhodující bitvu vyhráli.
Na b5a budu dlouho vzpomínat, a to nejen díky tomu, že byla moje první. Kvůli téhle skutečnosti si myslím, že nemám právo ani kritizovat, nicméně, trochu má mrzel ten rolleplaying, který prostě nebyl (ale to je zvyk z LARPů) a pár neukázněných hráčů, kteří se řezali hlava nehlava (nebýt toho že má dav odnesl jinam, poslala bych je na pranýř i kdybych je tam měla sama odtáhnout). MÁ se tohle naštěstí nestalo, ale slyšet vedle sebe někoho říkat : "Jau, málem si mi zlomil ruku, dyť má ten meč jenom oblepenej kobercovkou!!?!?!!?!!?" není taky nic příjemného. Naštěstí, každý kdo má praštil zbraně do hlavy, se mi omluvil, a každý, kdo mi málem zlomil zápěstí, protože tu ránu absolutně netlumil, to snad začal alespoň trošku tlumité
Takže mám na bitvu vzpomínky moc pěkně, i když záitek byl spíe ve kvantitě než v kvalitě (hráčů). Všem orgům, hráčům a tím napůl (třeba žoldákům) bych chtěla poděkovat, protože jsem zažila něco nového a díky tomu, jaký to bylo, budeme asi všichni jezdit nejen na LARPy, ale teď už i na bitvy�



Autor: Altáriel